Neviditelní rodiče samoživitelé

210 000 českých domácností vedou osamělí rodiče

Praha, 29. 6. 2021 – Do skupiny samoživitelů spadá 210 000 rodičů, kteří pečují o více než 336 000 dětí. 90 % osamělých rodičů jsou ženy. Hloubková studie projektu Neviditelní ukázala, že stát stojí péče o tuto skupinu až 25,9 miliard ročně (dávky a nižší odvody do veřejných rozpočtů). Neviditelnost pak samotné osamělé rodiče stojí ročně v průměru 53 tisící korun. O tolik si pohorší v rodinném rozpočtu, když vychovávají dítě bez partnera. Jsou navíc vyčerpaní, na všechno zůstali sami. Experti v projektu Neviditelní upozorňují na problémy, se kterými se rodiče samoživitelé potýkají a přichází s návrhy, jak jejich situaci zlepšit.

Většina samoživitelů obtížně vychází s penězi

Osamělí rodiče pečující o nedospělé děti disponují pouze jedním příjmem, nemohou se tedy dělit o výdaje s partnerem. Navíc patří spíše mezi nízkopříjmové skupiny. „Domácnosti vedené samoživiteli, zejména potom rozvedenými ženami, vykazují jedny z nejnižších příjmů přepočtených na jednoho člena domácnosti. Jejich roční rozpočet je o 53,1 tisíc korun nižší než kdyby vychovávali děti s partnerem,” uvádí Aleš Rod z CETA. Omezují své potřeby jen na nezbytné výdaje a nemají žádnou finanční rezervu. Sami sebe, své zdraví a potřeby kladou až na poslední místo. Jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech mohou mít fatální důsledky. Situaci navíc často komplikují problémy s vymáháním dlužného výživného.

Koronakrize postavení samoživitelů, významně zhoršila. Zavřené školky a školy ještě více omezily možnosti obživy. Místo práce se museli starat o děti. Ti, kdo pracovali na dohodu o provedení práce, pak neměli nárok ani na ošetřovné. Naopak je čekaly výdaje navíc, jako např. notebook na distanční výuku, apod.

 

Vysoké nároky způsobují psychické potíže

Mezi dopady neviditelnosti patří i nejistota a obavy z budoucnosti. K finančním problémům se totiž přidává i deprivace způsobená stresem, zvýšeným tlakem na jednotlivce kvůli nedostatku odpočinku a nedostatkem zdrojů na zlepšování kvality života. „Tam, kde se v péči o domácnost a děti mohou v úplné rodině dělit partneři mezi sebou, si samoživitelé musí vystačit sami. To na ně klade extrémně vysoké nároky,“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.

 

Není ostuda říct si o pomoc

Běžně musí řešit, kde vzít na jídlo i nájem, nebo komu svěřit děti, když s ním nemohou být. O pomoc okolí ale často nežádají. „Zažívají pocity viny a životního selhání. Za svou situaci se mnohdy stydí. Nemají odvahu říct si o pomoc anebo to neumí, a tak se raději snaží s problémy vypořádat sami,” říká psycholožka Kateřina Brikciová z Dirivitu. Nedostatek času, zkušeností či únava, ale způsobují hromadění problémů

                                                        

Jste Neviditelný rodič samoživitel? Co můžete udělat pro zlepšení své situace?

  • PŘIJMĚTE VAŠI SITUACI: Není hanba přiznat si, že jste ve složité situaci – jste sami na problémy, které obvykle řeší dva. Nestyďte se požádat o pomoc kvůli pocitu, že je na tom mnoho lidí ještě hůř.  
  • HLEDEJTE INFORMACE A DALŠÍ POMOC: Snažte se získat informace o dostupné pomoci. Tu vám nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí, úřad práce, obec, nadace či neziskový sektor. Podívejte se například na Klub svobodných matekAsociace neúplných rodinnebo Patron dětí. Obrátit se na neziskovku nic nestojí a přinese vám to nejen možnost finanční či materiální pomoci. Nezisková organizace funguje i jako váš patron. Pomůže vám v komunikaci s úřady, může se za vás zaručit, dát vám doporučení do školky a školy, do práce atd.   
  • POVÍDEJTE SI O PROBLÉMECH: Nemusíte na to být sami! Popovídejte si s přáteli, rodinou nebo odborníkem. Pokud je toho na vás moc, zkuste využít služeb psychologa. Můžete vyzkoušet online terapie od ionebo Hedepy. Existují i terapie placené Pojišťovnou. Nárok na terapii máte na základě doporučení od praktického lékaře.
  • VVUŽIJTE KOMUNITNÍ POMOC:Zapojte se do skupin nebo komunit, ve kterých si rodiče navzájem radí nebo nabízí hlídání dětí. Komunitní centra bývají v každém větším a ve vybraných menších městech. 
  • PROBLÉMY JE TŘEBA ŘEŠIT VČAS: Pokud se před vámi objeví problém, nebojte se o něm mluvit se svým okolím. Nenechte problémy hromadit. 
  • PŮJČUJTE SI VĚCI A SDÍLEJTE INFORMACE:Co není nutné, nekupujte. Hodně věcí si můžete půjčit od známých nebo například z pražské Library of Things, brněnské Knihovny věcíPůjčím.toSharyGo a podobných služeb. Zapojte se do facebookových skupin a sdílejte informace například o postupu při vyřizování rodičovského příspěvku.  
  • SVEZTE SE NA VLNĚ UDRŽITELNOSTI A DEJTE ŠANCI VĚCEM Z DRUHÉ RUKY: Podívejte se do nejbližšího REUSE centra (OstravaPrahaBrno), secondhandu nebo projděte swapovací (výměnné) skupiny na Facebooku, atd.   

NEODMÍTEJTE POMOC POTRAVINOVÉ NEBO NÁBYTKOVÉ BANKY, ŠATNÍKU: Potravinové banky jídlo dodávají neziskovým organizacím a tam ho pak rozdávají potřebným (rodičům, seniorům atd.). Každá neziskovka má nastavená vlastní pravidla, komu a jak často pomoc vydá. Někdo vydá pomoc každému, kdo přijde. Někde potřebujete například Potvrzení o nároku na potravinovou pomoc. To vám vydají na OSPOD. Podobně fungují i nábytkové banky. Velkou pomocí je Šatník.

 

Jak mohou pomoci firmy?

Osamělí rodiče se na trhu práce setkávají s předsudky a diskriminací. To jejich problémy ještě prohlubuje. „V každé instituci se občas objeví nabídka práce, která je vhodná pro samoživitele – zkrácený úvazek, flexibilní pracovní doba, práce z domova. Neváhejte informovat úřad práce o tom, že máte nabídku vhodnou pro rodiče samoživitele. Ocení to všichni zúčastnění,” uvádí Anna Machová, HR expertka z Providentu.

Mezi oblasti, kde mohou firmy pomoci, patří:

  • FLEXIBILITA PRÁCE: Samoživitelé se často potýkají s potížemi při získávání zaměstnání. Přitom se zpravidla jedná o pracovité a loajální zaměstnance, kteří jsou za nabídnuté místo vděční. Možnost přizpůsobit si pracovní dobu a množství práce je pro ně největší pomocí. Umožní jim to totiž sladit práci a péči o děti.
  • ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY: Pomoc s hlídáním dětí, podpora aktivního trávení volného času nebo poukazy na
    zdravé potraviny. To vše jsou relativně málo nákladné benefity, které zlepšují kvalitu života jedince, a tím i jeho produktivitu práce.
  • PODPORA SAMOŽIVITELŮ: Ne všem se dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží. CSR projekty zlepšující postavení samoživitelů, například díky podpoře neziskových organizací, představují velký potenciál efektivní pomoci.

Jak by se měl změnit systém veřejné pomoci?

Samoživitelé dělají pro zajištění sebe a svých dětí maximum, a to bez možnosti sdílet starosti o domácnost s partnerem. „Pečovat sám o dítě je pro rodiče samoživitele časově, finančně i psychicky náročné. Řada z nich se na veřejný sektor obrací ve stresu, s obavami o budoucnost a bez zkušeností s podobným jednáním,” uvádí Kateřina Brikciová z Dirivitu. Jejich situaci by podle odborníků zlepšily následující úpravy:

  • PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ: Růst životní úrovně je spojen s možností pracovat, k čemuž rodiče potřebují čas. Podpora kapacit ve veřejných předškolních zařízeních je tedy klíčová.
  • FLEXIBILITA ÚVAZKŮ: Vyšší legislativní podpora flexibilních úvazků představuje pro samoživitele významnou pomoc, protože jim umožní skloubit péči o rodinu s prací. Kontakt s pracovním prostředím je navíc zásadní pro budoucí konkurenceschopnost žen.
  • EFEKTIVNÍ VYMÁHÁNÍ VÝŽIVNÉHO: Podpora efektivnějšího vymáhání výživného od neplatičů patří mezi dlouhodobě diskutovaná témata. S problémy se ale samoživitelé stále potýkají. Mnohdy totiž panuje obava z vyvolání konfliktu mezi rodiči, zejména s ohledem na děti. Příkladem efektivního řešení jsou státní zálohy na výživné. Současně je třeba na tuto specifickou kategorii nezapomínat při debatách nad změnami ve vymáhání dluhů.
  • INSTITUCIONALIZACE STATUSU: Ukotvení pojmu rodič samoživitel v právních předpisech se může zdát jako maličkost, ale institucionalizace termínu představuje v legislativě zásadní krok. Změny související s podporou samoživitelů jsou pak rychlejší a adresnější.
  • DOSTUPNOST FINANČNÍCH SLUŽEB: Osamělí rodiče jsou s ohledem na svoji charakteristiku na finančním trhu znevýhodněni. Regulace snižující dostupnost finančních produktů jako první dopadá právě na ně. Při vytváření nových podmínek je tedy třeba pečlivě analyzovat dopad těchto regulací na nízkopříjmové domácnosti.
  • OTCOVSKÁ DOVOLENÁ: Podpora otcovské dovolené může být pro spoustu matek velmi důležitá. Pokud žena byla po porodu v kontaktu s trhem práce, je pro ní poté, co zůstane na výchovu potomka sama, jednodušší dosáhnout na lepší práci, a tím i na vyšší příjmy.

 

O projektu Neviditelní

Cílem projektu je upozornit veřejnost na toto důležité celospolečenské téma a zlepšit životní podmínky Neviditelných. Projekt popisuje skupiny osob, kterých se neviditelnost týká a ukazuje její důsledky. Vyčísluje náklady nejen pro samotné Neviditelné, ale také pro veřejný sektor. Pro každou skupinu připravili odborníci sady doporučení, která pomohou k vystoupení z bludného kruhu neviditelnosti. Radí, jak mohou sami Neviditelní zlepšit svou situaci, co mohou udělat firmy jako zaměstnavatelé a jak by se měl změnit systém veřejné pomoci. Neviditelní jsou společným projektem Spotřebitelského fóra, Centra ekonomických a tržních analýz CETA a společnosti Provident Financial. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných prováděla společnost IPSOS. Na opatřeních a radách, jak mohou Neviditelní zlepšit svou situaci, se podílela psycholožka Kateřina Brikciová ze společnosti Dirivitu. Podrobné informace najdete na www.neviditelni.org.