Půl milionu lidí ve stínu chudoby

Kdo jsou Neviditelní ve stínové ekonomice?

Praha, 14. 7. 2021 – Příjmy nepřiznávají, nemyslí na důchod a jsou jich statisíce. Lidí, kteří pracují ve stínové ekonomice, je v České republice minimálně 214 tisíc, reálné odhady ale mluví o více než půl milionu. Nedaní všechny své příjmy, ale vyžadují kvalitní lékařskou péči a vzdělávání stejně jako ostatní. Nejčastěji se jedná o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i IT.  Lidé ve stínové ekonomice jsou další skupinou Neviditelných, které odhaluje stejnojmenný projekt.   

Bez oficiálních příjmů… a bez šance

Lidé, kteří pracují ve stínové ekonomice, nepřiznávají své příjmy vůbec nebo přiznávají jen minimální mzdu. Zbytek vydělaných peněz, které často dostávají tzv. na ruku, nedaní. „Tito lidé si vůbec neuvědomují dopady takového jednání. I krátkodobá účast ve stínové ekonomice mívá pro člověka celoživotní následky, horší přístup ke zdravotnickému systému a systému sociálního zabezpečení. Tito Neviditelní mají také mizivou šanci na získání úvěru např. na bydlení a musí se spokojit s minimálním starobním důchodem,“ vysvětluje Aleš Rod z Centra ekonomických analýz, CETA. Mnoho z těchto dopadů se ale ukazuje až s odstupem času, a proto je lidé nevnímají jako riziko.

(Ne)záměrně ve stínu

Tato kategorie Neviditelných zahrnuje dvě skupiny lidí:

  1. Lidé, kteří nemají jinou alternativu

„Člověk, který si uvědomuje rizika spojená sparticipací ve stínové ekonomice, si ji vybírá až tehdy, když nemá jinou možnost. Cítí vysokou míru nejistoty, frustrace a provinění či selhání. Stínová ekonomika pro něj není nástrojem, ale řešením bezvýchodné situace. Spouštěčem spirály problémů může být ztráta práce, dluhy, rozvod či pykání za chybu, jako je například trestný čin z nedbalosti,“ přibližuje Kateřina Brikciová z psychologické poradny Dirivitu.

  1. Lidé, kteří ve stínové ekonomice žijí záměrně

„Na druhé straně ale existují lidé, kteří ve stínové ekonomice působí naprosto záměrně. Vnímají pouze krátkodobé benefity ve formě většího příjmu, ale podceňují rizika a dlouhodobé problémy. Zároveň ignorují, že jsou ‚černým pasažérem‘, který neplatí daně, ale využívá veřejných služeb, jako je lékařská péče nebo opravené silnice. Takový člověk je spíše volnomyšlenkář se sklonem kriskování. Přemýšlet o rizicích stínové ekonomiky jej donutí až, když nějaké ovlivní jeho osobní život,“ doplňuje Kateřina Brikciová.

 

Pandemie odkryla problém naplno

Důsledky práce ve stínové ekonomice se mohou projevit nárazově a naprosto nečekaně. Pokud například takový člověk onemocní nebo se zraní, nemá právo na podporu v podobě dávky nemocenského pojištění. Běžná pracovně-právní ochrana, jakou máme my ostatní, se na Neviditelné nevztahuje. Obdobná situace vzniká v případě ztráty zaměstnání, kdy nemají právo na pomoc v nezaměstnanosti. „Tyto dopady se naplno projevily během koronavirové pandemie. Nezaměstnanost v některých oblastech výrazně stoupla a lidé, kteří předtím nepřiznávali všechny své příjmy, najednou zjistili, že se nemohou domoci stejných práv a finančních náhrad jako ti, kteří příjmy přiznávají,“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.

Vliv mají i zaměstnavatelé

Skutečnost, že se člověk najednou ocitne ve stínové ekonomice, může způsobit i sám zaměstnavatel. Mezi typické znaky stínové ekonomiky patří výplata na ruku v kratších než měsíčních intervalech, nepravidelná pracovní doba, bagatelizování a absence smluv ze strany zaměstnavatele nebo vyhýbání se zapojení třetích stran. Nejčastěji se tyto praktiky objevují v gastronomii a stavebnictví, nevyhýbají se ale ani maloobchodu nebo IT. Mnohým zaměstnavatelům z těchto odvětví vyplácení peněz na ruku i nedodržování zákoníku práce vyhovuje, a je proto často nutné, aby zaměstnanec proaktivně vyžadoval změnu přístupu zaměstnavatele nebo si našel jinou práci v oficiální ekonomice.

 

Pracujete ve stínové ekonomice, ale chcete to změnit?

Co můžete udělat sami?

  • ROZEZNAT STÍNOVOU EKONOMIKU:Základem je smlouva a s ní spojená dokumentace – pokud tyto formality nemáte vpořádku, měli byste zbystř Ale mohou vám napovědět i další faktory, jako: 
    • Peníze vyplácené na ruku vkratších než měsíčních intervalech (zejm. denně po práci).
    • Nepravidelná pracovní doba, směny delší než 8 hodin.
    • Bagatelizování smluv a papírových potvrzení ze strany zaměstnavatele. 
    • Záměrné vyhýbání se kontaktu třetích stran ve věci vaší práce (př. „Nevolejte si krozbité hlavě sanitku, nějak se domluvíme…“). 
    • Nátlak a vyhrožování ze strany zaměstnavatele (př. „Jestli se vám to nelíbí, okamžitě můžete jít, na vaše místo mám dalších deset lidí…“)
  • VYSTOUPIT ZE STÍNU:Ač se vám to nemusí zdát důležité či pravdivé, tak zdlouhodobé perspektivy je především jako obrana proti nepředpokládaným situacím výhodnější působit voficiální Snažte se do legální pozice přesunout maximální objem příjmu, pokud to jde, vysvětlete váš postoj zaměstnavateli.  
  • PORADIT SE SODBORNÍKY:Pokud se vám něco nezdá, vždy se poraďte sodborníky, na co má zaměstnavatel nárok a na co máte právo vy. Ochrana zaměstnanců vzákoníku práce jasně vymezuje termíny jako je pracovní doba, pracovní pomůcky nebo podmínky na pracovišti např. právní poradny při Úřadu práce ČR nebo infolinky MPSV ČR jsou vhodným místem. Nikdy se nenechte kpráci ve stínové ekonomice nutit může se stát, že nakonec za to ponesete odpovědnost vy osobně!  
  • UVĚDOMIT SI DŮSLEDKY STÍNOVÉ EKONOMIKY:Možná to tak momentálně nevidíte, ale negativa spojená sprací na černo vás doženou vbudoucnu, často vtu nejhorší možnou dobu. A pak už není cesty zpě Přesvědčte se včas, co vás čeká, když budete např. žádat o půjčku nebo hypotéku (můžete se obrátit sobecným dotazem na libovolnou finanční instituci), čerpat dlouhodobou nemocenskou podporu (zeptejte se obecně vaší pojišťovny) nebo až dosáhnete důchodového věku (důchod se počítá zlegálního, oficiálního příjmu).  
  • VYTVÁŘET ÚSPORY:Pokud krátkodobě není jiná šance než setrvat ve stínové ekonomice, snažte se generovat úspory. Nižší míra ochrany vpřípadě mimořádných událostí způsobí, že je budete potř  
  • ZMĚNIT ZAMĚSTNÁNÍ:Snažte se využít programů na podporu legální zaměstnanosti, rozvíjení dovedností či rekvalifikačních kurzů. Zvýšíte tak šanci uplatnit se na pozici voficiální 
  • ZVÁŽIT STĚHOVÁNÍ (PRACOVNÍ MOBILITA):Dojíždění či stěhování za prací není populární, ale funguje, především když si pracovní místo domluvíte předem. Pokud vám situace nevyhovuje a ve vašem současném bydlišti není jiná volba, zjistěte si možnosti uplatnění na trhu práce vjiných městech nebo regionech.   

 

Jak mohou pomoci firmy?

Jak již bylo zmíněno výše, velkou roli na rozsahu a dopadech stínové ekonomiky má i soukromý sektor. Účast firem na celospolečenské změně je proto klíčová. „Pokud bude dostatek práce v oficiální ekonomice, nebudou si lidé muset hledat neoficiální brigády a pozice. Z dlouhodobého hlediska na takovém stavu profituje nejen zaměstnanec a stát, ale i zaměstnavatel,“ vysvětluje Anna Machová, HR expertka z Providentu. Mezi způsoby, jak mohou pomoct firmy, patří:

 

  • POCTIVOST: Vytvářet systematický nátlak na zaměstnance kpřechodu do šedé ekonomiky není správné ani legální. Na daňové úniky doplácí celá společnost, vzpomeňte si na to, až budete hledat parkovací místo nebo čekat na ošetření u lékaře.  
  • BENEFITY OFICÁLNÍ EKONOMIKY:Nastavte si byznys model na legální ekonomiku, protože jedině ten je dlouhodobě udržitelný. Vytvářejte tlak na podobný přístup vdodavatelsko-odběratelském řetězci,  
  • KULTIVACE PROSTŘEDÍ: Snažte se skrze odborové, oborové a další asociace kultivovat prostředí vcelém odvětví. Při jednání spotenciálními obchodními partnery nebo zaměstnanci zdůrazňujte dlouhodobé výhody plynoucí zlegálního obchodního styku
  • BEZHOTOVOST: Přecházejte na bezhotovostní ekonomiku (výplaty mezd nebo jejich částí vbezhotovostní formě). 

 

Jak by se měl změnit systém?

Motivace a edukace ze strany státu je naprosto zásadní pro vykročení z bludného kruhu bujení stínové ekonomiky a nedostatku financí ve státním rozpočtu. Zároveň by pomoc či ústupky státu pomohly k větší dlouhodobé spokojenosti občanů. Konkrétní tipy jsou:

 

  • MINIMÁLNÍ MZDA:Je důležité být obezřetný při úpravách minimální mzdy. Zastavení růstu minimální mzdy vůči mediánovým mzdám je vodborné literatuře opakovaně ověřováno jako efektivní řešení (tj. upravovat minimální mzdu až podle růstu mediánové mzdy a jejich rozdíl stabilizovat fixním poměrem). 
  • DYNAMIKA DAŇOVÝCH SLEV: Dynamické slevy na odvodech by měly být upraveny tak, aby se i zpohledu zaměstnavatele vyplatilo zaměstnat osoby smezní produktivitou na hraně minimální
  • FINANČNÍ GRAMOTNOST:Podpora finanční gramotnosti je z dlouhodobého hlediska efektivní cestou, jak omezit nabídku práce ve stínové ekonomice (př. očekávaná výše důchodu, příjem vdobě nemoci atp.).  
  • AMNESTIE:Donutit maximální objem ekonomických subjektů kpřechodu do legální ekonomiky by se dal podpořit jistou formou daňové (Pokud vše oficiálně přiznáte a napravíte, nebude vám hrozit žádný postih za provinění v historii.).  

 

 

 

 

O projektu Neviditelní

Cílem projektu je upozornit veřejnost na toto důležité celospolečenské téma a zlepšit životní podmínky Neviditelných. Projekt popisuje skupiny osob, kterých se neviditelnost týká a ukazuje její důsledky. Vyčísluje náklady nejen pro samotné Neviditelné, ale také pro veřejný sektor. Pro každou skupinu připravili odborníci sady doporučení, která pomohou k vystoupení z bludného kruhu neviditelnosti. Radí, jak mohou sami Neviditelní zlepšit svou situaci, co mohou udělat firmy jako zaměstnavatelé a jak by se měl změnit systém veřejné pomoci. Neviditelní jsou společným projektem Spotřebitelského fóra, Centra ekonomických a tržních analýz CETA a společnosti Provident Financial. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných prováděla společnost IPSOS. Na opatřeních a radách, jak mohou Neviditelní zlepšit svou situaci, se podílela psycholožka Kateřina Brikciová ze společnosti Dirivitu. Podrobné informace najdete na www.neviditleni.org.