Češi rádi pomáhají druhým, nejčastěji materiálně

Obsah článku

Vyslechnout druhé a poradit jim však nechce více než čtvrtina z nás

  • Češi druhým rádi pomohou, častěji materiálně (82 %), ale i finančně (75 %). Sami však s žádostí o pomoc mají problém
  • Čím vzdělanější lidé jsou, tím pomáhají více (až o 15 procentních bodů) a pravidelněji
  • Za nejdůležitější považují Češi pomoc při přírodních katastrofách a nečekaných událostech, s odstupem následuje pomoc nemocným, dětem a mládeži a seniorům

Pro Čechy je přirozené pomáhat potřebným, a to nejen v předvánočním čase, ale především v průběhu celého roku, jak vyplývá z průzkumu projektu Neviditelní. Nejpodstatnější považují respondenti pomoc při přírodních katastrofách a nečekaných událostech, ať už ve finanční podobě (56 %), nebo nefinanční (37 %). Nejčastější formou pomoci je u Čechů materiální podpora, k níž se hlásí 82 % dotázaných. Penězi pomohou více než tři čtvrtiny Čechů. K psychické podpoře ve formě naslouchání a poskytování rad se hlásí 74 % dotázaných.

Solidarita stoupá s mírou vzdělání

Jak ukazuje průzkum projektu Neviditelní, Češi jsou solidární a druhým rádi pomohou. Finanční dar nejrůznějším nadacím a projektům poskytuje 75 % respondentů, ve velké většině bez ohledu na fázi roku (64 %). Na finanční podporu potřebným se v závěru roku více soustředí jen každý desátý Čech. Obecně jsou většími přispěvatelkami ženy, solidarita však stoupá také se vzděláním. Peníze poskytuje bez ohledu na roční období 87 % vysokoškoláků, naopak 44 % lidí se základním vzděláním nikomu nepřispívá.

graf 1 tiskova neviditelni

„Závěr roku je čas, kdy si hodně lidí vzpomene a chce přispět na dobročinnou akci. My se snažíme pomáhat celý rok a poskytovat spíše kontinuální pomoc, spolupracujeme s neziskovými organizacemi v rámci projektu Neviditelní, které se věnují především lidem, kteří propadají sociální systémem, ale i naši zaměstnanci pomáhají nejrůznějším způsobem během celého roku,“ popisuje přístup k pomoci druhým Jana Pikardová, koordinátorka projektu Neviditelní, ze společnosti Provident Financial, který je iniciátorem projektu.

Nejvíce pomáháme při přírodních katastrofách a nečekaných událostech

Za nejdůležitější oblasti finanční podpory považují Češi přírodní katastrofy a nečekané události (56 %), následuje pomoc nemocným (40 %) a dětem a mládeži (32 %).  Nefinanční pomoc, ať už se jedná o potraviny, oblečení, hygienické potřeby či přímo dobrovolnictví, považuje při přírodních katastrofách za prioritní 37 % dotázaných. Tento druh pomoci je dle zhruba třetiny respondentů potřeba i u podpory seniorů a témat spjatých s ochranou přírody a životního prostředí (27 %). Finanční dary seniorům považuje za prioritní zhruba každý pátý. „Finanční podpora je klíčová nejen pro náš provoz, ale především pro samotné seniory. Díky penězům od dárců jsme schopni alespoň částečně kompenzovat služby, na které by někteří senioři ze svých důchodů nedosáhli. Z praxe víme, že si naši klienti velmi cení podpory založené na pravidelném kontaktu,“ vysvětluje Michaela Jirsová ze ŽIVOTa 90.

graf 2 tiskova neviditelni

Češi mají rezervy v pravidelné pomoci i naslouchání

Materiální pomoc poskytuje 82 % Čechů, k nějaké formě dobrovolnictví se hlásí 69 %. Psychickou podporu a naslouchání zvládají téměř tři čtvrtiny lidí. Ačkoli někomu něco darovat je nejoblíbenější formou, pravidelně tak činí jen čtyři respondenti ze sta. Pokulháváme také u pravidelných plateb, které na pomoc druhým posílá jen 9 % Čechů. Přitom takový příspěvek je pro neziskové organizace a projekty často klíčový pro jejich provozuschopnost a přežití. „Samozřejmě jsme velmi vděční za jakoukoli podporu. Díky podpoře pravidelných víme, že nám na účet dojde každý měsíc určitá suma peněz, s níž můžeme hospodařit a využít ji při plánování našeho dlouhodobého fungování,“ osvětluje fungování neziskových organizací Michaela Jirsová z ŽIVOTa 90.

Pravidelně si naslouchá či si vzájemně radí každý pátý. Více než čtvrtina dotazovaných však v oblasti psychické podpory zůstává pasivní. Zajímavé je, že neochota naslouchat se zvyšuje s věkem. Nejvíce naslouchají mladší ročníky do 26 let (80 %), o deset procentních bodů méně poskytnou psychologickou podporu lidé ve věku od 54 do 65 let. „Většinou čím starší člověk je, tím více si uvědomuje, jak je komunikace důležitá, zvláště pokud je druhá strana v úzkých a potřebuje poradit, nebo jen vyslechnout. Lidé nad 65 let, kteří již nejsou pracovně aktivní a někdy tak přišli o kontakty ze zaměstnání, ocení zájem ze strany mladších ročníků a je velmi dobře, že z výzkumu vyplývá, že se mladší generace z této komunikace těší. Naslouchání, kladení otázek a sdílení zkušeností prospívá oběma stranám,“ doplňuje psycholožka Kateřina Brikciová. Ochota být psychickou oporou roste také s vyšším vzděláním, 77 % u vysokoškoláků vs. 67 % u lidí se základním vzděláním.

graf 3 tiskova neviditelni

Požádat o pomoc nemá problém jen každý desátý Čech

27 % respondentů v průzkumu uvedlo, že si o pomoc neříkají, protože se při žádosti o pomoc necítí komfortně. Nepříjemně se cítí i dalších 44 % dotázaných, o pomoc si však nakonec řekne. Zajímavé přitom je, že v silné převaze negativní pocity pociťují především ženy. Problém říci si o pomoc nemá 11 % dotazovaných, a naopak nikdy o podporu zájem neprojeví 19 % Čechů. Zde jsou zhruba v desetiprocentní převaze muži, a to jak u finanční, tak i nefinanční pomoci. Všeobecně se nejhůře o jakoukoli formu pomoci žádá lidem starším 54 let, nejsnadněji naopak Čechům do 26 let věku. V největší míře se v případě potřeby obracíme na blízkou rodinu, důležitá je však zejména u nefinanční pomoci i podpora přátel.

graf 4 tiskova neviditelni

O průzkumu

Společnost Provident Financial pro projekt Neviditelní, jehož je iniciátorem, realizovala průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na začátku listopadu 2024. Celkem bylo dotazováno 1031 respondentů napříč celou Českou republikou.