Používání internetu a chytrých mobilních telefonů je mezi seniory na vzestupu, ať už jsou k tomu donuceni vnějšími vlivy nebo zájmem o technologie. Senioři se stávají současně cílovou skupinou pro nejrůznější internetové podvodníky, jejichž metody se každý rok vyvíjejí a využívají nové příležitosti. Jak vyplývá z průzkumu Creditea pro projekt Neviditelní, senioři jsou obezřetnější při používání hesel ve srovnání s mladšími ročníky. Jejich sebevědomí, co se týče internetových podvodů, je však nízké, 32 % uvedlo, že rozpozná jen některé. V rámci mezinárodního týdne podvodů (International Fraud Awareness Week) uspořádala společnost Provident Financial školení o nástrahách na internetu právě pro seniory v rámci jejího projektu Neviditelní.
Podíl seniorů používajících digitální technologie se rok od roku zvyšuje. Dle údajů ČSÚ používalo mobilní telefon v roce 2023 96 % osob ve věku 65+. Polovina seniorů v této věkové kategorii v roce 2023 brouzdala na internetu. Nejčastějším důvodem používání internetu mezi seniory je dle dat ČSÚ čtení zpravodajství (47 %), zasílání e-mailů (44 %), vyhledávání informací o zboží či službách (42 %) a vyhledávání informací o zdraví (37 %).
K přihlášení na počítač používá silné heslo 54 % osob ve věku 65+. Oproti tomu mladší ročníky (18-26 let) nemají problém se na počítač přihlásit nejjednodušším způsobem, 16 % bez problémů použije heslo 1234 nebo 0000, necelá pětina si tvoří jednoduché heslo, které obsahuje jména a data narození rodinných příslušníků. Pouhých 6 % seniorů upřednostňuje tuto jednoduchost při přihlašování do počítače. Zaostávají však v používání biometrie.
„Jak vyplývá z dat z průzkumu, přihlašování do počítače podceňují spíše mladší ročníky, ty se více starají o přihlašovací údaje do aplikací, online účtů nebo k sociálním médiím, tady vidí větší riziko zneužití svých osobních údajů, což do určité míry dává smysl, ke zneužití hesla do počítače potřebuje nejprve podvodník získat samotný počítač, což neplatí u internetových aplikací a účtů,“ uvádí Marek Sabaka, obchodní ředitel pro sekci Creditea.
K účtům, které spravuje státní správa, se většina Čechů přihlašuje pomocí silného hesla nebo bankovní identity. Bankovní identitu k přihlášení do těchto účtů nejvíce používá věková kategorie 45 až 53 let, nejméně pak senioři 65+. Sociální média naopak považují mladší ročníky za důležitá z hlediska používání hesel, tady uživatelé ve věku do 26 let preferují silné heslo (54 %) nebo dvoufaktorové přihlášení (20 %), senioři pak klidně volí hesla se jmény své rodiny (14 %).
Biometrii používá k přihlášení do mobilního telefonu nebo aplikací v něm 23 % lidí ve věku od 18 do 26 let ve srovnání s lidmi ve věku 65+, kde je to jenom 11 %. Překvapivé je, že skoro stejné procento dotázaných ve věkové kategorii do 26 let (12 %) a ve věku nad 65 let (14 %) uvedlo, že používá jednoduchý PIN, čili 1234 a 0000 při přihlášení do mobilního telefonu.
„Není výjimkou u starších osob, že do mobilního zařízení používají jednoduchá hesla, v některých případech nemají dokonce nastaveno žádné, překvapil nás ale údaj, že 12 % lidí ve věku od 18 do 26 let mají stejný problém,“ doplňuje Marek Sabaka, obchodní ředitel pro sekci Creditea
Hesla si pečlivě zapisuje na papír a uschovává 35 % seniorů ve věku nad 65 let. U Čechů v ostatních věkových kategoriích vede ukládání hesel ve správci hesel. I v této oblasti se nejmladší ročníky podobají svým chováním nejstarší věkové kategorii a 11 % z obou kategorií uvedlo, že svoje PINy a hesla sdílí s rodinnými příslušníky.
Za nejbezpečnější považují lidé dvoufaktorové zabezpečení, senioři vidí nejvyšší zabezpečení v silném hesle. Více než třetina dotázaných uvedla, že si přihlašovací údaje k e-shopům a aplikacím ukládá v počítači, aby si je nemusela do příště pamatovat. Údaje o platební kartě si na e-shopech a aplikacích neukládá většina dotázaných (62 %). Pouhých 12 % se je naopak nebojí uložit. S narůstajícím věkem se tato ochota snižuje. V kavárně, hotelu nebo knihovně se k veřejné wifi alespoň občas přihlásí 58 % Čechů. Nikdy se k ní nepřihlásí 64 % seniorů ve věku nad 65 let.
„Ukládání platební karty k často používaným e-shopům je samozřejmě uživatelsky jednodušší, pokud zde nakupujete opakovaně. Může se jednat o týdenní nákupy potravin nebo opakované využívání stejného e-shopu, kdy je obtěžující vyplňovat údaje znovu, ale z hlediska bezpečnosti toto řešení nedoporučujeme. Pokud přeci jenom trváte na uložení platebních údajů, zvažte, zda se jedná o ověřený e-shop, určitě neukládejte údaje na neznámých internetových obchodech nebo online tržištích. Další cestou je používání ApplePay nebo GooglePay,“ radí Marek Sabaka, obchodní ředitel pro sekci Creditea.
I přesto, že je seniorům online prostředí i ovládání moderních technologií stále bližší, patří ke skupině, která se může stát nejsnazším terčem různých digitálních hrozeb. Průzkum projektu Neviditelní ukázal, že o své schopnosti odhalit digitální hrozby, jako je podvodná sms, e-mail a další, pochybuje 19 % seniorů. Více než třetina (32 %) pak uvedla, že rozpozná jen některé. O naprosté odolnosti vůči nástrahám, které pohyb v online prostředí přináší, jsou přesvědčeny jen 4 % respondentů.„Senioři jsou celkem přirozeně skupinou, která v obklopení moderních technologií nevyrůstala, tudíž si jejich ovládání postupně osvojuje a stejně tak se učí nakládat se všemi riziky, které například používání internetu může přinášet,” uvádí Marek Sabaka z Creditea.
Podle průzkumu má určitou zkušenost ze sedmičky typů (uvedených v průzkumu) digitálního podvodu či hrozby většina seniorů. Dobrou zprávou je, že těch, kteří alespoň na jeden z těchto podvodů naletěli, je menšina, tedy 16 %. Nejčastěji lidé ve věku 65+ uvádí zkušenost s podvodnou zprávou o nedoručeném balíčku, která má za cíl získat bankovní údaje jedince. Takovou zprávu či e-mail někdy obdrželo 61 % seniorů, přičemž 58 % uvedlo, že podvod rozpoznalo. Častým podvodem, cíleným nejen na seniory, jsou také zprávy o údajné výhře, kterou někdy dostalo 56 % respondentů. Trojici nejčastějších podvodů pak uzavírají falešná videa, tzv. deepfake, které se šíří v poslední době zejména na sociálních sítích, a s nimiž se již setkala více než polovina (51 %) seniorů.
V rámci projektu Neviditelní uspořádal Provident Financial workshop pro seniory s názvem Nenechte se napálit: Jak identifikovat podvod a chránit se, se kterým se připojil k mezinárodní iniciativě International Fraud Awareness Week. Na workshopu proběhla zajímavá diskuse se seniory. Odborníci z Providentu přinesli přínosné podněty a návody, jak s podvody nakládat a jak se správně chránit. Zazněly zde typické příklady smishingu (podvodných SMS) a jak na ně reagovat. Posluchači se také seznámili s telefonním číslem 7726, což je jednotné číslo pro všechny operátory pro hlášení podvodů, kam je vhodné podvodnou SMS přeposlat. Odborníci zde prezentovali i podvodné telefonáty, u kterých se vyplatí především obezřetný přístup a „selský rozum“, neklikat na odkazy a neumožňovat vzdálený přístup do počítače. Zazněly zde rady ohledně deepfake videí, kdy nejlepší cestou, jak tato podvodná videa identifikovat, je zamyslet se nad kontextem, zda je nabídka investice reálná, a zda spojení se známou osobností dává smysl. Část workshopu byla věnována i ztrátě a zneužití osobních dokladů. Nejbezpečnější cestou je hlásit ztrátu, odcizení nebo podezření na zneužití dokladů neprodleně na Policii ČR.
Projekt Neviditelní realizoval průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v únoru a v listopadu 2024. V únorovém průzkumu bylo celkem dotazováno 524 lidí ve věkové kategorii 65-99 let a v listopadovém to bylo 1050 lidí napříč všemi věkovými kategoriemi a v rámci celé České republiky.