Hledáte práci, ale pořád nic? Řešením může být rekvalifikace nebo vyšší vzdělání. Ve spoustě inzerátů dnes totiž narazíte na to, že k práci potřebujete minimálně maturitu.
Prvním krokem by pro vás měl být výběr školy, kde si chcete maturitu dodělat. Porozhlédněte se po školách ve vašem okolí a navštivte jejich webové stránky, na kterých najdete bližší informace.
Záleží především na tom, jestli se na školu máte v plánu hlásit s dokončeným základním vzděláním, nebo s výučním listem.
Pokud se základním vzděláním, budete studovat střední školu od prvního ročníku. Pokud s výučním listem, můžete si vybrat, jestli začnete střední školu od začátku (a pak si můžete vybrat z jakéhokoliv oboru), nebo budete pokračovat v tzv. nástavbovém studiu (a pak musíte pokračovat ve stejném oboru).
Střední školy dávají studentům na výběr v tom, jestli chcete studovat denní, nebo dálkové studium. V rámci denního studia budete muset chodit do školy každý den, v rámci dálkového pak budete vypracovávat úkoly z domova a jednou za čas dojíždět do školy třeba na víkendové nebo večerní studium.
To, jak dlouho bude vaše studium trvat, záleží na tom, jestli budete studovat SŠ od prvního ročníku, nebo budete pokračovat nástavbovým studiem.
Ještě než si vyberete konkrétní školu, položte si několik otázek:
Všechny tyto informace najdete po chvilce hledání na internetu. Na některé z nich se taky můžete zeptat přímo školy – telefonicky nebo e-mailem.
Rekvalifikací získáte novou kvalifikaci pro práci. To znamená, že můžete pracovat v novém oboru (jiném, než ve kterém jste doteď pracovali), aniž byste si museli dodělávat střední nebo vysokou školu.
V podstatě to znamená, že budete nějakou dobu navštěvovat vzdělávací kurzy, na jejichž konci pak získáte certifikát, že jste schopni danou práci vykonávat. Dobrou zprávou je, že za vás rekvalifikaci může zaplatit úřad práce. Pokud však rekvalifikaci nedokončíte, budete muset náklady za rekvalifikaci zaplatit vy.
Abyste mohli na své rekvalifikaci začít, musíte být nahlášení na úřadu práce jako zájemce o práci. Úřad práce vám pak doporučí rekvalifikační kurzy, z nichž si vyberete ten, který pro vás má největší smysl. Hlavním cílem rekvalifikace totiž je, abyste po ní mohli ihned nastoupit do nové práce.
Během doby, kdy budete na rekvalifikaci docházet, vám bude z úřadu práce chodit také finanční podpora. Tu při rekvalifikaci dostanete ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který jste měli ve svém bývalém zaměstnání. Rekvalifikační kurz trvá většinou zhruba 2–3 měsíce.
TIP: Podmínek, které musíte pro získání podpory během rekvalifikace splnit, je trochu víc. Pročtěte si je přímo na webových stránkách úřadu práce.
Rekvalifikační kurzy se dělí na ty, které vám uhradí úřad práce, a ty, které si zaplatíte sami:
Kdy je lepší si dodělat maturitu a kdy je lepší začít s rekvalifikací? Mezi obojím jsou zásadní rozdíly:
Rekvalifikace | Studium |
Trvá zhruba 2–3 měsíce | Trvá zhruba 2–5 let |
Platí se (ale může ji za vás platit i ÚP) | Je zdarma |
Dá vám spíš základní znalosti | Provede vás oborem do hloubky |
Než se pro jednu z variant rozhodnete, zeptejte se sami sebe, kolik času chcete svému vzdělání věnovat, jaké finanční prostředky na to (ne)máte a jak moc chcete do daného oboru proniknout.
Dá. Jen je důležité hledat cesty, jak na to. Nejprve si promyslete, jaké jsou vaše možnosti. Kolik hodin týdně byste studiu zvládli věnovat? Měli byste na něj čas během večerů nebo o víkendech? Zvládli byste do školy docházet každý den, nebo by bylo vaší jedinou možností dálkové studium?
Pokud vychováváte děti, domluvte se s partnerem či partnerkou na tom, aby vám dopřál/a alespoň několik hodin týdně, které pro studium využijete. Může například vzít děti ven, a vám tak dát prostor na učení a plnění úkolů. Mít na studium klid je totiž zásadní.
Nebojte se poprosit o pomoc i vlastní rodiče. Čím víc lidí vám bude s výchovou pomáhat, tím více času na školu získáte. Potřebujete si také uchránit i čas na odpočinek a volnočasové aktivity, které byste kvůli studiu neměli zanedbávat. Pokud byste se totiž dlouhodobě přetěžovali, můžete se začít potýkat se syndromem vyhoření.