Ocitli jste se v administrativním kolotoči s názvem sociální dávky? Hledáte podporu v tíživé finanční situaci? Řešíte rodinnou krizi? V nějaké fázi těchto spletitých cest dost možná narazíte na profesi sociálního pracovníka – odborníka, který je často jediným, kdo vás dokáže nasměrovat ke správnému cíli. S profesí sociálního pracovníka je bohužel dodnes spjata řada mýtů a nepochopení. Tak si v tom společně udělejme jasno!
Mohlo by se zdát, že v osobě sociálního pracovníka mnozí hledají právníka, psychologa, finančního poradce. Jedná se ale primárně o vysokoškolsky vzdělaného experta, který umí využít své znalosti, dovednosti, vědomosti a možnosti lokality, v níž působí, k pomoci potřebným. Orientuje se v aktuální legislativě, sociálním systému, zná podmínky, za kterých je možné zprostředkovat klientům podporu v nelehkých životních situacích, u. Sociální pracovník zkrátka ví, kam se v případě potřeby obrátit. Spektrum pomoci, kterou sociální pracovníci prostřednictvím různých poraden poskytují, je velmi široké. Dle zákona se ale sociální poradenství dělí na základní a odborné sociální poradenství. Každý člověk má přitom nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Odborné sociální poradenství je pak zaměřeno na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, atd.
Role sociálního pracovníka je často zaměňována s činností pracovníka v sociálních službách. Pracovník v sociálních službách narozdíl od sociálního pracovníka poskytuje přímou obslužnou péči o osoby, které často v důsledku svého věku, zdravotního nebo duševního omezení potřebují podporu a asistenci. Pracovník v sociálních službách tak svým klientům poskytuje asistenční a jiné služby, které podporují soběstačnost znevýhodněné osoby, tvoří jim program, zajišťují nejen samoobslužnost, ale i chod domácnosti, pomáhají při přípravě a podávání jídla, doprovází klienty na procházkách, asistují při osobní hygieně, ale také např. zprostředkovávají kontakt s jinými lidmi a jiným společenským prostředím apod.
Pro výkon povolání pracovníka v sociálních službách dle Ministerstva práce a sociálních věcí je nutné minimálně ukončené základní vzdělání a akreditace kvalifikačního kurzu v rozsahu min. 150 hodin.
Pokud jste se ocitli v těžké situaci, s níž si sami nevíte rady, nemáte prostředky na využití právních služeb, nebo se neorientujete v tom, na co máte nárok, aby se vaše situace zlepšila, můžete se obrátit na občanskou poradnu ve svém kraji. Přehled, kde která poradna sídlí, poskytne Asociace občanských poraden. „Naše Asociace v současnosti sdružuje 33 občanských poraden napříč celou republikou. Působnost však rozšiřují také detašovaná pracoviště a kontaktní místa na 86 míst v celé ČR,” upřesňuje Hynek Kalvoda, předseda spolku AOP a pokračuje: „Ročně bezplatně zodpovíme nad přes 72 tisíc dotazů našich klientů, ať už se jedná o otázky týkajících se sociálních dávek, problematiky rodiny a mezilidských vztahů, sociálních služeb, občanskoprávních vztahů nebo třeba trestního práva.”
Poradny svým klientům poskytují odborné rady v mnoha oblastech, mezi které patří:
Občanské poradny svou pomoc nelimitují. Rady a podporu poskytují kterémukoliv občanovi, který je v nepříznivé životní situaci. „Ačkoli jsme dříve evidovali žádost o pomoc spíše znevýhodněných skupin obyvatel – od matek samoživitelek, přes seniory, až po nezaměstnané či národnostní menšiny, nyní se řady našich klientů rozrůstají i o ty, kteří mají vyšší příjmy i vzdělání. Bez ohledu na vzdělání či status klienta jsou však naše rady vždy nestranné, snažíme se je přizpůsobit individuální situaci klienta a vždy je poskytujeme zdarma,” uzavírá Hynek Kalvoda.
